Přihlásit se Registrovat

Motorové vozy a lokomotivy - historický přehled

Motorové vozy

Historie motorové trakce v Jindřichově Hradci se začala na úzkokolejkách psát mnohem dříve než s příchodem motorových lokomotiv v roce 1954. Již v roce 1929 se na úzkokolejkách objevily první úzkorozchodné motorové vozy označené jako M 11.006 a 07 doplněné v roce 1932 o třetí M 11.08 všechny vyrobené v kopřivnické Tatře. Nasazení těchto malých motoráčků mělo pro osobní dopravu velký přínos, takže brzy nestačily vzrůstajícím nárokům, a proto v letech 1938, 1940 a 1948 Jindřichův Hradec opustily do Osoblahy. Malé dvounápravové motorové vozy s vyvýšeným stanovištěm strojvedoucího dosahovaly maximální rychlosti až 40 km/h při výkonu 43 kW a hmotnosti 7,2 t. Místo ve voze našlo celkem 32 cestujících.

Jako jejich náhrada přišly z Kopřivnice v roce 1939 první dva nové motorové vozy M 21.003 a 04, které byly v letech 1945 resp. 1948 doplněny o vozy 05, 08 a 09. Vozy byly vybaveny pozoruhodným vodou chlazeným reverzačním benzínovým motorem Tatra, kde se přesouvala vačková hřídel, tak aby se motor mohl točit obráceně. Tato technická lahůdka se však později ukázala jako hlavní nevýhoda těchto motorových vozů, protože motor byl příliš náročný na údržbu. To vedlo buď k jejich rekonstrukci na osobní vůz (M 21.005) v roce 1960 nebo jejich předání jinam - M 21.003, 04 do Prešova (1962), 08 do Liptovského Hrádku (1962), nebo jejich úplnému zrušení - M 21.009 (1963). Pro úplnost dodejme, že motorové vozy měly výkon 90 kW, maximální rychlost rovněž 30 km/h a hmotnost 16,3 t. Do vozu se vešlo celkem 38 sedících cestujících.

Motorové lokomotivy

V době rušení motorových vozů však již úzkokolejkám plně kralovaly nové motorové lokomotivy řady TU 47. Jako první se v Jindřichově Hradci objevily lokomotivy tehdy ještě označené jako T 47.001 - 05 v roce 1954, které v roce 1955 doplnila lokomotiva 06. Po vyhodnocení zkušeností z jejich provozu byly v roce 1958 dodány další tři - 11, 12 a 15 ze druhé série těchto lokomotiv. Za zmínku stojí, že lokomotivy jsou konstrukčně shodné s lokomotivami TU 3 o rozchodu 750 mm dodanými v roce 1957 do bývalého SSSR. Celkem bylo vyrobeno pro účely ČSD 21 těchto motorových lokomotiv.

Také tyto lokomotivy se v Jindřichově Hradci střídaly, hlavně v souvislosti s postupným rušením ostatních úzkorozchodných tratí v bývalém Československu (Ružomberok - Korytnica, Frýdlant - Heřmanice), takže dnes v Jindřichově Hradci zůstaly lokomotivy čísel 005, 006, 007, 011, 015, 018, 019, 020 a 021.

Konstrukce těchto motorových lokomotiv byla na svou dobu velmi moderní. Čtyřnápravová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu nebyla v té době příliš obvyklá. Srdce lokomotivy tvoří vznětový dvanáctiválec s průměrem pístu 170 mm, který pohání stejnosměrný generátor a dává lokomotivě výkon 257 kW. Lokomotiva má dva podvozky přičemž každá náprava je poháněna samostatným stejnosměrným sériovým motorem. Maximální rychlost lokomotivy je u první série (čísla 005 a 006) 40 km/h u druhé série pak 50 km/h, při hmotnosti 30,5 t resp. 32 t. Lokomotivy byly z výroby vybaveny tlakovzdušnou samočinnou brzdou typu Westinghouse a dvojčlenným řízením umožňujícím ovládat dvě lokomotivy z jedné, přičemž v dnešní době se původnímu provedení nejvíce blíží lokomotiva č. 705.906 se kterou se počítá do budoucna coby s muzejním strojem a která je dodnes vybavena brzdou typu Westinghouse. U ostatních lokomotiv byla v průběhu času provedena řada dílčích rekonstrukcí spočívajících v odstranění původního teplovodního kotle zimního předehřevu, dosazeno bylo mazání nákolků a u všech zbývajících lokomotiv byly dosazeny rozvaděče brzdy typu DAKO-P včetně brzdičů, dvojčlenné řízení připomínají pouze kryty na čelech lokomotiv, v praxi není znám případ jeho použití.

Nátěry lokomotiv řady 705 vystřídaly řadu provedení poplatných různým dobám. Od červené s bílou (!) hvězdou na čele přes celočervenou k různým variacím žlutých pruhů velkých i malých až po současnou modrou "hvězdu" 705.907 a takřka původní 705.920.

Lokomotivy 705.915 a 918 poškozené při nehodě u Nové Včelnice v roce 2000 prošly náročnou rekonstrukcí, při které byly poměrně zásadně modernizovány dosazením spalovacího motoru Liaz M1.2C 640 S s výkonem 242 kW, střídavého alternátoru Siemens 1 FC 2284-4 a nového, elektronického řídícího systému. Hlavní část modernizačních prací proběhla v Kamenici nad Lipou ve spolupráci s firmou J.S.K. Partner. Lokomotiva 705.918-1 byla společně s vozy DF/ú 647 a Ci/ú 350 vystavena v září 2003 na 45. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Obě modernizované lokomotivy, stejně jako všechny ostatní, byly v průběhu roku 2003 přeznačeny na původní Kryšpínův systém, takže na lokomotivách jsou opět k vidění lité tabulky s označením T 47.0.

V provozu jindřichohradeckých úzkokolejek se však nevyskytovala pouze řada 705. Krátké intermezzo si v šedesátých létech odehrála lokomotiva T 29.004, což byla úzkorozchodná podoba úspěšné vlečkové T 212.0. Bohužel v době, kdy byla v Jindřichově Hradci v provozu, nemohla díky složitějšímu mechanickému přenosu výkonu oproti elektrickým "túčkům" uspět a její neoblíbenost v provozu umocněná především neochotou personálu vedla k jejímu brzkému odeslání na pionýrskou železnici do Plzně a následné přestavbě na normální rozchod, kde dojezdila jako T 212.062 v depu Zdice.

Řada T 29 se na úzkokolejku však vrátila znovu a to v roce 1999 v podobě lokomotivy T 29.014 pocházející ze Sokolovské uhelné, a.s. původního rozchodu 900 mm. I tato lokomotiva je malý světoběžník a po výrobě si hlavní část života odjezdila v severočeských dolech v Bílině - Světci. Po krátkém působení v Sokolově rozšířila park vozidel v Jindřichově Hradci a po přestavbě na rozchod 760 mm v roce 2000 je od dubna 2001 nasazována také do osobní dopravy především pak na novobystřické trati. Čtyřstupňová mechanická převodovka se vzduchem ovládanou spojkou je poháněna dvanáctiválcovým motorem Tatra 928, přenos výkonu je pomocí kardanů přenášen na obě nápravy. Lokomotiva je vystrojena brzdou Westighouse a má slušivý modrý nátěr s bílým proužkem. Computerové označení lokomotivy přidělené Drážním úřadem je 702.901-0.

Zatím posledním přírůstkem je od února 2004 lokomotiva Lxd 2-331 rumunské výroby, dovezená z Polska. Jedná se o klasickou lokomotivu známou ze všech polských úzkorozchodek se dvěma kapotami a hydrodynamickým přenosem výkonu od motoru typu Maybach. Lokomotiva je prozatím mimo provoz a probíhá schvalovací řízení. Předpokládané označení lokomotivy v Jindřichově Hradci bude T 48.001, s nasazením se počítá v létě 2004.

Motorové vozy a lokomotivy

Řada a číslo Výrobce, výr. č., rok J. Hradec Předán kam Poznámka
M 11.006 Tatra 51789/1929 1929 - 1940 Osoblaha + 1948
M 11.007 Tatra 51790/1929 1929 - 1948 Osoblaha + 1952
M 11.008 Tatra 52800/1931 1932 - 1936 Osoblaha + 1954
M 21.003 Tatra 54124/1939 1939 - 1962 Prešov neprovozní Nitra
M 21.004 Tatra 54125/1939 1939 - 1962 Prešov provozní, ČHŽ
M 21.005 Tatra 58737/1945 1945 - 1978 reko na Ba/u 622 + 1978
M 21.008 Tatra 63727/1948 1948 - 1963 Liptovský Hrádok provozní
M 21.009 Tatra 63728/1948 1948 - 1963 *** + 1963
T 47.001 ČKD 2944/1954 1954 - 1978 *** + 1978
T 47.002 ČKD 2945/1954 1954 - 1976 *** + 1976
T 47.003 ČKD 2946/1954 1954 - 1978 *** + 1978
T 47.004 ČKD 2947/1954 1954 - 1983 *** + 1983
T 47.005 ČKD 2948/1954 1954 - *** 705.905-8
T 47.006 ČKD 2949/1955 1955 - *** 705.906-6
T 47.007 ČKD 4087/1958 1974 - pův. Ružomberok 705.907-4
T 47.008 ČKD 4088/1958 1980 - 1990 pův. Frýdlant + 1990 po nehodě
T 47.009 ČKD 4089/1958 1960 - 1998 pův. Frýdlant + 1998 po nehodě
T 47.011 ČKD 4091/1958 1958 - *** 705.911-6
T 47.012 ČKD 4092/1958 1958 - 1998 *** + 1998 po nehodě
T 47.015 ČKD 4095/1958 1958 - *** 705.915-7
T 47.018 ČKD 4146/1958 1974 - pův. Ružomberok 705.918-1
T 47.019 ČKD 4147/1958 1963 - pův. Ružomberok 705.919-9
T 47.020 ČKD 4148/1958 1976 - pův. Ružomberok 705.920-7
T 47.021 ČKD 4149/1958 1974 - pův. Ružomberok 705.921-5
T 29.014 ZŤS Martin
4300014/1967
1999 - pův. SU, a.s. 702.901-0
T 48.001
(Lxd 2-331)
FAUR Bukurešť
24010/1980
2004 - pův. cukrovar Tuczno,
Polsko .