Přihlásit se Registrovat

Putování z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice

Jindřichův Hradec

Okresní město, které je východiskem nejen obou úzkokolejek, je také hospodářským a správním centrem oblasti a může se pochlubit bohatou historií. První zmínka o městě dříve zvaném Nova Domus je již roku 1293. Původní hrad na soutoku Nežárky a Hamerského potoka postavený Vítkovcem Jindřichem se postupem času změnil na rozsáhlý zámek, dnes přístupný veřejnosti. Městem také prochází 15 poledník, ke kterému se vztahuje středoevropský čas. Poledník naleznete v centru města u proboštského kostela. Zajímavostí je též jindřichohradecké muzeum se známými Krýzovými jesličkami.

Motorová lokomotiva právě zahoukala k odjezdu. Náš vlak se dává pomalu do pohybu a okolo depa opouští pomalu úzkorozchodné nádraží. Po levé straně se přibližují koleje normálně rozchodné trati z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy vybudované v roce 1887 jako součást tzv. českomoravské transverzální dráhy. Vlak vjíždí na společný úsek s normálně rozchodnou tratí. Tento úsek sám o sobě zaslouží svou pozornost. Proto, když poprosíte pana průvodčího, aby Vás pustil do svého oddílu, uvidíte dozadu ubíhat tři koleje. Ta jedna je společná pro obě tratě - normální i naši úzkou, ta prostřední je také naše a ta poslední pak patří k normálnímu rozchodu. Splítka prošla v roce 1985 náročnou rekonstrukcí, kdy byla zrušena původní čtvrtá kolej. Původní uspořádání kolejí můžete vidět v parčíku před nádražím v Jindřichově Hradci.

Náš vlak jede zhruba čtyřiceti kilometrovou rychlostí a nám zbývá ještě půl kilometru ve splítce, aby jsme se na odbočce Kanclov definitivně rozloučili s normálněrozchodnou tratí.

Jindřiš

Po přejezdu ocelového mostu přes Hamerský potok se blížíme k první zastávce na trati, kterou je Jindřiš. Nedaleko zastávky je totiž pískovna s koupáním. My však pokračujeme dál. Hned za zastávkou začínají staré koleje z roku 1930. Projíždíme pomalu okolo vesničky Jindřiš a za chatkami vjíždíme do krásného údolí Hamerského potoka zvaného jindřišské údolí. Na protější stráni nad údolím potoka se nachází zřícenina Vítkova Hrádku založeného v roce, kam se dá pohodlně dojít po červené turistické značce například z Blažejovského nádraží.

Malý Ratmírov

Trať dále trochu stoupá a nám se po levé straně otvírá výhled na cenný raně gotický blažejovský kostel sv. Alžběty zmiňovaný již v roce 1359. Ale to již vlak houká na přejezdu před další zastávkou - Malý Ratmírov. Kousek od zastávky se nachází totiž využívaný kemp a hlavně Ratmírovský rybník, jehož břehy jsou obestavěny množstvím rekreačních chat.

Střížovice

Střížovice, hlásí průvodčí a my zatím můžeme obdivovat starý vodní jeřáb mezi kolejemi. Velká plocha na nádraží svědčí o tom, že se zde nakládá zboží. Jsou to hlavně potravinářské obaly z místního podniku Obal.

Kunžak-Lomy

Právě vjíždíme do stanice Kunžak - Lomy. Kunžak je malé městečko asi dva kilometry od nádraží a je východiskem do oblasti zvané Česká Kanada V období 2. světové války městečko patřilo do Sudet. Všechny stanice tak měly německé názvy například Kunžak se jmenoval Königseck. Na sklonku války se nad zdejším krajem odehrála také letecká bitva.

Kaproun

Vlak nyní zastavil někde uprostřed lesů. Na levé straně je sloup s cedulí Kaproun a malý přístřešek. Lesní pěšina k zastávce mizí kdesi mezi stromy a vlak se znovu rozjíždí do temnoty lesa. Za oknem se míhají kmeny staletých smrků a sem tam se objeví i nějaký ten hřib.

Senotín

Les náhle končí a objevuje se další stanička s názvem Senotín. Okolo stanice je kratičká naučná stezka s přírodovědným obsahem. Na loukách okolo vidíme různě velké roztroušené balvany obrostlé jalovcem.

Hůrky a Albeř

Přehoupli jsme se přes nejvyšší bod trati - 673 metrů nad mořem – přes kopec Na radosti. Vlak pomalu vjíždí do staničky Hůrky s malým rybníkem naproti nádraží. 8 kilometrů odtud se nachází hrad Landštejn. Vlak se dává do pohybu a po levé straně se náhle objevuje věž nedalekého Kláštera, ze kterého zbyl dnes jen barokní kostel Nejsvětější trojice z roku 1682. Po krátké jízdě lesem se náhle ocitáme mezi stany a chatami. To náš vlak projíždí přímo centrem kempu Osika skoro na břehu stejnojmenného rybníka. Děti se sbíhají z obou stran a mávají nám na cestu. Ale to již vlak duní po kamenném viaduktu s dalším vodním jeřábem a zastavuje v zastávce Albeř.

Za chvíli lokomotiva houkne a vlak se rozjede na poslední úsek své cesty do Nové Bystřice. Pokud se budete toulat po zdejším kraji určitě narazíte v okolí na betonové bunkry z období před druhou světovou válkou, které tvoří linii původního československého pohraničního opevnění z let 1937 -1938. Říká se jim řopíky podle názvu organizace, která je stavěla - Ředitelství opevňovacích prací.

Nová Bystřice

To už však skřípou brzdy a náš vlak zastavil na největším nádraží úzkokolejky v Nové Bystřici. Celkem 4 koleje a depo. To nám říká, že zde bylo dříve provozní centrum dráhy. Město bylo postaveno na staré vídeňské silnici a první zmínky o něm jsou již z roku 1175. Na zrestaurovaném náměstí je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1679, kousek dál je kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek vzniklý přestavbou původního hradu bohužel přístupný není.

Pokud máme s sebou například kolo, můžeme se vydat i do sousedního Rakouska přes zdejší hraniční přechod nebo se vrátit do některé ze stanic na trati. Pokud ne, můžeme si dát na náměstí dobrý oběd a po zmrzlině se vydat zpět na nádraží a nasednout do vláčku a nechat se ukolébat klapotem jeho kol.